ZHL ve Rtyni v Podkrkonoší

Závěrečná část turnajů meziokresní Zimní halové ligy nás vrátila zpět na zem. Pořád totiž jde o sport dětí a výkonnostní kotrmelce jsou naprosto přirozenou součástí. I s tím je třeba pracovat a naučit se zvládat emoce, které jsou s tím přímo spojené. A emoce jsou to, oč vlastně běží
Přestože výsledkově se nám tento turnaj rozhodně nepovedl, herně to ani tentokrát nebylo špatné. Jako vždy nám chvilku trvá rozjezd, kdy především v pohybu a nasazení pokulháváme za očekáváním. Co ale nakonec rozhodlo o všech třech našich porážkách (Náchod 1:3, Rychnov 2:3 a HK 3:4) byla překvapivě (ne-)úspěšnost v zakončování. Dostat v tělocvičně v utkání několik branek je očekávatelné a zcela v pořádku. Pokud ale neskórujeme ani z těch nejvyloženějších příležitostech včetně pokutového kopu, nemůžeme očekávat větší přísun pozitivních emocí spojených s výhrou.Pozitivní je potom ale skutečnost, že i teď jsme herně všem soupeřům minimálně stačili. Myslet si, že se vyvarujeme individuálních chyb by bylo vyloženě naivní a mimo realitu. Ty k fotbalu vždy patřily, patří a vždy patřit budou. Jinou otázkou je potom ochota "odjezdit zápas na krev". Tohle jsem ve Rtyni u některých neviděl a i to náš výkon sráželo do průměru.Rád bych zde zmínil jeden aspekt naší společné práce, o kterém jsem se ještě v hodnocení nerozepisoval. Naní prakticky možné, abychom byli neustále s hráči. Přestože jde o kategorii do deseti let (nebo možná právě proto), jsou očekávané zažité návyky v chování mimo hřiště. Reprezentujeme OFS Trutnov a proto je zcela nepřípustné, aby se kdokoliv choval mimo rámec běžného "rošťačení". Jde o první takový případ a proto ho nebudu řešit konkrétně, ale s dotyčnými budu mít ještě pohovor na nejbližší společné akci (9.2. v Červeném Kostelci).
Přestože jsme ve Rtyni zaostali za svými možnostmi, podařilo se přesto nakonec obhájit postupovou pozici a 22.2. budeme spolu s výběrem Náchoda reprezentovat králevohradecký mládežnický fotbal na republikovém finále v Pardubicích. Mezitím jsou přihlášené turnaje 9.2. v Červeném Kostelci a 15.2. v Jaroměři, které budou sloužit jako výběrové, nominační. Z těchto dvou akcí totiž vzejde konečná nominace do Pardubic.
Na závěr mi dovolte pogratulovat Ondrovi Píšovi za zisk trofeje coby "NEJLEPŠÍ STŘELEC ZHL" a Matějovi Říhovi za zvolení "NEJLEPŠÍ HRÁČ ZHL". Byť jsem u Matěje trošilinku víc citově zainteresovaný,  jsem přesvědčený o oprávněnosti této volby u obou borečků. Ale i ostatní z našeho týmu si zaslouží pochvalu a respekt. Obzvlášť ti, kteří to s námi táhnou už dva roky a bez nichž bychom se nyní nemohli těšit do Pardubic.V neposlední řadě potom patří dík i těm, kteří s námi z jakýchkoliv důvodů už nehrají, přesto se jejich stopa odráží v letošním úspěchu. Takže díky do Úpice, Lánova, Žacléře, Vítězné, Svobody nad Úpou i Hostinného.
A je mou milou povinností poděkovat tady i všem vám, skvěle spolupracujícím rodičům. Věřím, že si tento skvělý úspěch týmu všichni vychutnáváme stejně intenzivně.

TRENÉŘI:

• Jirka Říha
• Jirka Marel
• Michal Růžička

• Janča Říhová

• Jarda Pleva

• Marek Pilný